Tělesná teplota patří mezi nejdůležitější vitální ukazatele zdraví koně. Spolu s tepovou frekvencí, dechovou frekvencí a barvou sliznic tvoří základní soubor parametrů, podle kterých majitel pozná, zda je kůň v pořádku nebo zda se v jeho organismu děje něco neobvyklého. Včasné odhalení zvýšené teploty může zásadně ovlivnit průběh onemocnění – mnohdy právě teplota upozorní na problém dříve, než se objeví další viditelné příznaky.

Obsah

• Normální teplota koně a její fyziologické rozmezí
• Jak správně měřit teplotu koni
• Co znamená zvýšená teplota u koně
  • Horečka (febrilie)
  • Vysoká horečka
  • Hypertermie
• Snížená teplota koně a její význam
• Jak postupovat, když zjistíte, že kůň má sníženou/zvýšenou teplotu
• Teplota v souvislosti s dalšími zdravotními ukazateli
• Teplota koně v praxi: nejčastější situace
• Proč je důležité měřit teplotu pravidelně
• Časté chyby při měření teploty koním
• Shrnutí
• FAQ – Často kladené otázky

Normální teplota koně a její fyziologické rozmezí

Normální tělesná teplota dospělého zdravého koně se obvykle pohybuje v rozmezí 37,5–38,2 °C. Je však třeba počítat s určitými individuálními odchylkami. Stejně jako lidé mají někteří koně přirozeně o něco nižší a jiní o něco vyšší bazální teplotu, aniž by to znamenalo problém.

Teplota hříbat

U hříbat, zejména v prvních dnech a týdnech života, je normální teplota vyšší. Běžně se uvádí hodnoty 38–39 °C, u velmi mladých hříbat může být v prvních hodinách po porodu i o něco vyšší. Jejich termoregulační systém není ještě zcela vyvinutý, a proto je kolísání teploty častější.

Denní výkyvy teploty

Teplota koně se během dne přirozeně mění v závislosti na cirkadiánním rytmu organismu – ráno bývá nejnižší, protože tělo je po noci v klidovém režimu, zatímco odpoledne a večer může být přirozeně vyšší o 0,2–0,5 °C, což souvisí s postupným zahříváním organismu, zvýšenou aktivitou i metabolickými procesy probíhajícími v průběhu dne. Tyto drobné výkyvy jsou zcela fyziologické, neukazují na nemoc a neměly by majitele nijak znepokojovat, pokud zůstávají v běžném rozmezí a nejsou doprovázeny dalšími příznaky.

Faktory ovlivňující teplotu koně

• Počasí a okolní teplota – v horkých dnech může být teplota mírně vyšší.

• Fyzická aktivita – po práci je běžné, že teplota stoupne i nad 38,6 °C, ale měla by se brzy vrátit do normálu.

• Stres, transport, manipulace – stresové hormony mohou krátkodobě zvyšovat teplotu.

• Krmení– proces trávení zvyšuje metabolickou aktivitu a může dočasně mírně zvednout teplotu.

• Reprodukční cyklus klisny – u některých klisen mohou hormonální změny způsobit menší výkyvy.

Znalost normální teploty konkrétního koně (tzv. baseline) je velmi užitečná. Doporučuje se proto měřit teplotu občas preventivně, např. jednou za několik týdnů, nebo ve chvíli, kdy řešíte podezření na nemoc.

Jak správně měřit teplotu koni

Měření teploty je jednoduchý úkon, který by měl bezpečně zvládnout každý majitel. Přesto se mnoho lidí této činnosti vyhýbá kvůli nejistotě nebo obavám, že koni ublíží. Správně provedené měření je však rychlé, bezpečné a koně nijak neobtěžuje.

Co budete potřebovat

• Digitální veterinární teploměr (ideálně s ohebnou špičkou)

• Lubrikant – vazelína, olej nebo speciální gel

• Dezinfekční prostředek pro následné očištění teploměru

• Pokud jste začátečník – pomoc druhé osoby, která koně podrží

Postup měření

1. Zaujměte bezpečnou pozici
   Nikdy nestůjte přímo za koněm. Postavte se z boku u zádě, jednou rukou jemně nadzvedněte ocas.

2. Teploměr namažte lubrikantem
   Usnadní to zavedení a zpříjemní koni celý proces.

3. Zaveďte teploměr rektálně
   Teploměr opatrně vsuňte přibližně 2–5 cm do konečníku. Většina koní je na tento úkon zvyklá, zejména pokud se u nich teplota měří pravidelně.

4. Vyčkejte na zvukový signál
   Digitální teploměry jsou velmi přesné a rychlé. Obvyklá doba měření je 10–60 sekund.

5. Teploměr vyjměte a vydezinfikujte
   Před uložením jej důkladně očistěte dezinfekcí, abyste předešli přenosu bakterií.

Tipy pro bezpečné měření

• Pokud je kůň neklidný, požádejte druhou osobu, aby mu podržela hlavu.

• Někdy pomůže postavit koně do úzké chodby nebo mezi stěny.

• Po měření můžete koně odměnit pamlskem, aby si vytvořil pozitivní vzpomínky.

Časté chyby při měření teploty koním

• měření po práci nebo po krmení, kdy je přirozeně zvýšená,

• použití starého nebo nepřesného teploměru,

• špatná pozice osoby stojící za koněm,

• příliš krátké měření,

• nulová dezinfekce po použití.

Pokud teplotu měří více členů stáje, je dobré mít přesný protokol, aby byla data srovnatelná.

Co znamená zvýšená teplota u koně

Zvýšená teplota není nemoc sama o sobě, ale příznak toho, že organismus reaguje na nějaký podnět. Může jít o infekci, zánět, metabolický problém nebo přehřátí. Správná interpretace teploty je zásadní pro další postup.

Horečka (febrilie)

Jde o mírně zvýšenou teplotu, obvykle nad 38,5 °C, která často představuje první signál, že se v organismu koně něco odehrává. Může ji doprovázet únava, snížený apetit, apatie nebo neochota k pohybu, protože tělo začíná soustředit energii na boj s infekcí či zánětlivým procesem. Tento stav obvykle ukazuje na počínající infekční nebo zánětlivé onemocnění, mezi která patří například:

• virové infekce – chřipka, herpesvirus či rhinopneumonie, které se často projevují také kašlem, výtokem z nosu nebo zvýšenou dechovou frekvencí,

• bakteriální infekce – především záněty dýchacích cest, hnisavé procesy nebo abscesy, jež mohou způsobit bolestivost a ztuhlost,

• střevní infekce a kolitidy, které kromě teploty způsobují průjem, bolest břicha nebo změny v peristaltice,

• zánět kopytní škáry při laminitidě, kde zvýšená teplota často doprovází bolestivost kopyt a neochotu se pohybovat,

• reakce po očkování, které jsou obvyklé a obvykle samovolně odezní do 24 hodin.

Mírná horečka sama o sobě není nutně nebezpečná – naopak, jedná se o přirozený obranný mechanismus těla, který pomáhá zpomalit množení patogenů a aktivovat imunitní systém. Je však důležité situaci sledovat a vyhodnocovat případné další příznaky, aby bylo možné včas rozeznat, zda se stav nevyvíjí v závažnější problém.

Vysoká horečka

Vysoká horečka představuje výraznější odchylku od normálu a je vždy důvodem ke zvýšené ostražitosti. Pokud teplota přetrvává déle než několik hodin, rychle stoupá nebo nereaguje na ochlazení či klid, může to znamenat, že organismus bojuje s vážnějším problémem. Vysoká horečka značně zatěžuje kardiovaskulární i metabolický systém koně a při delším trvání může vést k dehydrataci, vyčerpání a celkovému oslabení.

Takto zvýšená teplota může signalizovat různé závažné stavy, například:

• akutní infekci nebo těžký zánět, při nichž tělo reaguje intenzivní imunitní odpovědí; často bývají přítomné další příznaky jako silná apatie, rychlé dýchání či nechutenství,

• komplikaci po kolice, zejména pokud jde o zánětlivé onemocnění střev (např. kolitidu), torzi nebo nekrózu tkání, kdy tělo reaguje systémovým zánětem,

• systémové onemocnění, tedy stav zasahující více orgánů najednou, typicky spojený se silnou imunitní aktivací,

• sepsi, neboli infekci v krevním oběhu, což je život ohrožující situace, která se projevuje vysokou horečkou, zrychleným tepem, slabostí, třesem, změnou barvy sliznic a často i neurologickými projevy.

Vysoká horečka je tedy jasným signálem, že kůň potřebuje okamžité sledování a brzký zásah veterináře. Čím dříve je příčina odhalena, tím větší je šance na rychlé a úspěšné zotavení.

Hypertermie

Hypertermie označuje extrémní zvýšení tělesné teploty nad 40 °C, které – na rozdíl od horečky – není způsobeno infekcí, ale přehřátím organismu. Jde o akutní, život ohrožující stav, při němž tělo ztrácí schopnost samo regulovat svou teplotu. Pokud teplota dále stoupá, mohou být nenávratně poškozeny důležité orgány, včetně mozku, svalů, ledvin a oběhového systému. Hypertermie se zpravidla rozvíjí rychle a často bez varování, proto je zásadní jednat okamžitě.

Nejčastější příčiny hypertermie

• Práce v horkém počasí
  Když je venkovní teplota vysoká a vzduch je vlhký, kůň se nedokáže účinně ochlazovat pocením. Tělesná teplota tak může stoupat i během běžného tréninku, a pokud se situace neřeší, rychle překročí bezpečnou hranici.

• Dehydratace
  Nedostatek tekutin výrazně omezuje schopnost organismu ochlazovat se. Dehydratovaný kůň se méně potí, což vede k dalšímu zahřívání a může způsobit poruchu krevního oběhu, svalové křeče nebo kolaps.

• Transportní stres
  Přeprava v uzavřeném prostoru, nedostatečné proudění vzduchu a stres z cestování mohou způsobit rychlé přehřátí, zejména v letních měsících. Rizikovým faktorem je i stání v kolonách nebo dlouhé čekání v přepravníku.

• Nedostatek možnosti ochlazení
  Pokud nemá kůň přístup ke stínu, vodě nebo proudění vzduchu, teplota jeho těla může stoupat i při mírné aktivitě. To se týká zejména koní s hustou srstí, špatně ostříhaných nebo starších jedinců.

• Extrémní fyzická zátěž
  Vytrvalostní závody, intenzivní trénink nebo závodění mohou způsobit přehřátí i za chladnějšího počasí, protože svalová práce produkuje obrovské množství tepla. Pokud kůň nedokáže teplo dostatečně odvádět, teplota může rychle překročit kritickou hranici.

Proč je hypertermie tak nebezpečná?

Při teplotách kolem 41–42 °C začínají selhávat důležité fyziologické procesy. Dochází k poruchám srážlivosti krve, poškození svalových vláken (např. rhabdomyolýza), selhání ledvin, kolapsu krevního oběhu a v krajních případech i k selhání centrálního nervového systému. Bez okamžitého zásahu může kůň upadnout do šoku, zkolabovat a uhynout.

Naléhavost situace

Kůň s hypertermií potřebuje okamžitou pomoc, protože každá minuta rozhoduje o tom, jak velké poškození organismu nastane. Zpožděná reakce může mít fatální následky. Je nutné ihned začít s postupným ochlazováním, zajistit přístup k vodě, přemístit koně do stínu a neprodleně kontaktovat veterináře.

Hypertermie je jednou z nejzávažnějších stavů spojených s tělesnou teplotou koní – její prevence, rychlé rozpoznání a okamžitý zásah mohou zachránit život.

Snížená teplota koně a její význam

Zatímco zvýšená teplota patří mezi běžné příznaky infekčních či zánětlivých onemocnění, snížená tělesná teplota (hypotermie) je u dospělých koní poměrně vzácná, a pokud se objeví, téměř vždy představuje závažný zdravotní problém. Kůň si dokáže poměrně dobře udržovat termoregulaci, a proto pokles teploty znamená, že organismus přestává zvládat základní fyziologické funkce. Jde o stav, který vyžaduje okamžitou pozornost majitele i veterináře, protože může signalizovat rychle se vyvíjející život ohrožující komplikace.

Kdy může být teplota snížená

Snížená teplota se může objevit v několika situacích:

• Těžké koliky – jakmile se tělo dostává do šoku nebo selhání, krevní oběh se koncentruje do životně důležitých orgánů. To vede k poklesu teploty na periferiích a často i celkové tělesné teploty. Přečtěte si více o kolice zde.

• Šokové stavy – způsobené úrazem, vnitřním krvácením, silnou bolestí nebo těžkou infekcí. Organismus nedokáže správně řídit prokrvení, což vede k poklesu teploty.

• Podchlazení – dlouhodobý pobyt v chladném počasí, zvláště pokud má kůň mokrou srst (déšť, sníh, pocení). Kombinace větru, zimy a vlhkosti může rychle vést k hypotermii, zejména u starších nebo nemocných koní.

• Pooperační komplikace – reakce na anestezii, vyčerpání organismu nebo selhávání oběhu mohou způsobit výrazný pokles teploty po operaci.

• Masivní dehydratace – ztráta tekutin narušuje krevní oběh a metabolické procesy, což se může projevit snížením teploty.

• Selhání oběhového systému – při těžkých onemocněních nebo sepsi může krevní tlak náhle klesnout, tělo se přestává prokrvovat a teplota prudce padá.

• Poporodní komplikace – u klisen po hříběti může být hypotermie znakem zadržení lůžka, infekce nebo začínajícího šoku.

Proč je snížená teplota tak nebezpečná

Na rozdíl od horečky, která je obranným mechanismem organismu, je snížená teplota známkou toho, že tělo selhává a nedokáže reagovat na stres nebo nemoc. Může docházet k:

• nedostatečnému prokrvení končetin a orgánů,

• selhání metabolismu,

• poruchám srdečního rytmu,

• postupnému kolapsu organismu.

Hypotermie se proto neřeší doma — vyžaduje rychlou diagnostiku a zásah veterináře, často včetně infuzí či zahřívací terapie.

Jak postupovat, když zjistíte, že kůň má sníženou/zvýšenou teplotu

Správný postup závisí nejen na samotné hodnotě teploty, ale také na chování koně, jeho hydrataci, příjmu krmiva a případných dalších příznacích. Cílem je včas odhalit, zda jde o běžnou odchylku, nebo o stav, který vyžaduje zásah veterináře.

Teplota do 38,8 °C

Pokud kůň nepůsobí nemocně:

• vyčkejte 1–2 hodiny a následně teplotu znovu změřte,

• sledujte chování, chuť k jídlu a pitný režim,

• zkontrolujte, zda kůň nedělal právě práci, zda není ve stresu nebo zda není horko,

• zajistěte mu čerstvou vodu a klidné prostředí.

Mírné zvýšení bez dalších příznaků může být přirozené — často souvisí s počasím, trávením nebo krátkodobým stresem.

Co může majitel ještě udělat navíc:

• zapsat si hodnotu do záznamů, aby měl přehled o dlouhodobém vývoji,

• zkontrolovat sliznice a dechovou frekvenci,

• jemně prohmatat nohy, uzliny a břicho, zda není přítomen otok nebo bolestivost.

Teplota 38,8–39,5 °C

• Omezte koni pohyb — žádná práce ani trénink.

• Zajistěte mu klidné ustájení, čistou vodu a možnost odpočinku.

• Měřte teplotu každé 2–3 hodiny, abyste sledovali zda klesá či stoupá.

• Sledujte další možné příznaky:

  • kašel, rýmu, výtok z nosu,

  • bolestivost břicha,

  • průjem, změnu trusu,

  • strnulost, napětí svalů,

  • změny nálady a apatie.

Pokud teplota stoupá a objeví se další zdravotní komplikace nebo kůň ztrácí chuť k jídlu, kontaktujte veterináře.

Co může majitel navíc udělat:

• nabídnout napáječku s trochou elektrolytů (pokud kůň pije dobrovolně),

  • Proč dávat koni elektrolyty

• dát koni lehkou deku, pokud je chladné počasí a kůň se třese (horečka může paradoxně způsobit zimnici),

• zabránit kontaktu s dalšími koňmi — kvůli riziku infekčního onemocnění,

Nad 39,5 °C – volejte veterináře

Tento stav by již neměl řešit majitel bez odborné pomoci. Vysoká horečka často ukazuje na akutní infekci nebo silný zánět. Veterinář může provést:

• kompletní klinické vyšetření,

• odběr krve,

• stanovení příčiny horečky,

• podání protizánětlivých a případně antibiotických léků.

Co můžete udělat během čekání na veterináře:

• nechat koně v klidu, ve stínu nebo ve vzdušném boxu,

• nabídnout čerstvou vodu,

• sledovat dýchání a tep,

• koně nepřehřívat dekou (pokud nemá zimnici),

• provádět záznamy: čas, hodnoty teplot, příznaky.

Nad 40 °C – akutní stav

Tento stav vyžaduje okamžitý zásah. Tělo je přehřáté, což může vést k selhání orgánů.

První pomoc před příjezdem veterináře:

• Začněte koně chladit vlažnou vodou — ideálně sprchování krku, hrudníku a stehen.
  (Nikdy nepoužívejte ledovou vodu — způsobí šok.)

• Přesuňte koně do stínu nebo větraného prostoru.

• Zajistěte mu přístup k vodě, případně mu nabízejte vodu do kýble.

• Zastavte jakýkoli pohyb — ani krátké vedení na ruce.

• Odstraňte případné deky či chrániče, které zadržují teplo.

• Kontrolujte teplotu každých 10–15 minut.

Zde opravdu platí, že minuty rozhodují.

Snížená teplota – méně než 37,0–37,2 °C

I když méně častá, je stejně nebezpečná jako vysoká teplota. Snížená teplota může znamenat vážný problém.

Co dělat, když má kůň nízkou teplotu:

• Okamžitě volejte veterináře — jde o akutní stav.

• Udržujte koně v teple, ale nepřehřívejte:

  • použijte suchou deku,

  • přesuňte koně do teplého, bezvětrného prostředí.

• Pokud je kůň mokrý, osušte ho ručníky a vyměňte mokré deky za suché.

• Sledujte jeho stav: dýchání, tep, reakce.

• Nepodávejte žádné tekutiny násilím! 

Snížená teplota je často známkou toho, že tělo přestává udržovat základní životní funkce — situace vyžaduje rychlé jednání.

Teplota v souvislosti s dalšími zdravotními ukazateli

Teplota sama o sobě nestačí ke zhodnocení zdravotního stavu. Je nutné ji vnímat v kontextu dalších parametrů.

Dechová frekvence

Normální je 8–16 dechů za minutu. Zrychlené dýchání může ukazovat na bolest, horečku nebo problémy s dýchacím aparátem.

Tepová frekvence

Normální tep dospělého koně je 28–44 tepů za minutu. Při horečce obvykle stoupá.

Barva sliznic

• světle růžová = norma

• bledá = možný šok

• červená až tmavá = horečka, infekce

• žlutá = problém s játry

• modravá = nedostatek kyslíku

Kombinace těchto ukazatelů poskytuje ucelený obraz o zdravotním stavu koně.

Teplota koně v praxi: nejčastější situace

Teplota po práci

Po intenzivní zátěži je normální, že teplota je zvýšená. Měla by se vrátit do normálu do 30–60 minut. Pokud zůstává vysoká, hrozí přehřátí nebo dehydratace.

Teplota po očkování

Mnoho koní reaguje na vakcinaci mírným zvýšením teploty (do 39 °C). Obvykle do 24 hodin samovolně klesne. Pokud přetrvává nebo je vyšší, konzultujte veterináře.

Teplota při kolice

Není běžná. Pokud má kůň koliku a zároveň zvýšenou teplotu, obvykle jde o závažnější stav – např. zánět střeva, torzi nebo infekci.

Teplota u starších koní

U seniorů je potřeba být obezřetný, protože jejich organismus reaguje pomaleji a mohou mít méně výrazné příznaky.

Proč je důležité měřit teplotu pravidelně

Pravidelné měření není jen kontrolou zdraví, ale i prevencí.

Výhody pravidelného měření

• rychlé odhalení onemocnění,

• možnost sledovat průběh nemoci,

• kontrola účinnosti léčby,

• zjištění individuálního normálu koně.

Shrnutí

Tělesná teplota je jedním z nejspolehlivějších ukazatelů zdravotního stavu koně. Normální teplota dospělého jedince se pohybuje mezi 37,5–38,2 °C, u hříbat bývá přirozeně vyšší (38–39 °C). V průběhu dne může teplota kolísat v závislosti na aktivitě, trávení, stresu, počasí či denním biorytmu.

Správné měření teploty je jednoduché a mělo by patřit mezi základní dovednosti každého majitele koně. Měří se rektálně digitálním teploměrem, ideálně v klidových podmínkách.

Zvýšená teplota může signalizovat infekci, zánět nebo přehřátí organismu.

• Mírná horečka (nad 38,5 °C) často upozorňuje na začínající onemocnění.

• Vysoká horečka (nad 39,5 °C) vyžaduje veterinární zásah.

• Hypertermie (40 °C a více) je akutní, život ohrožující stav, způsobený přehřátím, a vyžaduje okamžitou první pomoc.

Naopak snížená teplota (pod 37,0–37,2 °C) je méně častá, ale velmi závažná a může znamenat šok, těžkou koliku, selhání oběhu nebo výrazné podchlazení.

Při odchylkách teploty je klíčové sledovat i další vitální funkce – dechovou a tepovou frekvenci, barvu sliznic a celkové chování koně. Tyto parametry společně poskytují důležitý obraz o zdravotním stavu.

Pravidelné měření teploty pomáhá odhalit nemoc včas, monitorovat průběh léčby a znát individuální normu konkrétního koně.

FAQ – Často kladené otázky

1. Jaká je normální teplota dospělého koně?

Normální teplota se pohybuje mezi 37,5–38,2 °C. Každý kůň ale může mít svou individuální normu.

2. Jaká je normální teplota hříbat?

U hříbat je běžné rozmezí 38–39 °C, protože jejich termoregulace není plně vyvinutá.

3. Kdy má kůň horečku?

Horečka začíná obvykle nad 38,5 °C. Teploty nad 39,5 °C už vyžadují veterinární zásah.

4. Jak poznám, že jde o hypertermii?

Hypertermie znamená přehřátí organismu. Teplota je 40 °C a více a často je způsobena prací v horku, dehydratací nebo transportem. Kůň se nadměrně potí, zrychleně dýchá a může být slabý či dezorientovaný.

5. Co dělat, když má kůň mírně zvýšenou teplotu?

Pokud nemá další příznaky, vyčkejte 1–2 hodiny, teplotu přeměřte a sledujte chování. Často jde o fyziologický výkyv.

6. Kdy volat veterináře?

• při teplotě nad 39,5 °C,

• pokud teplota rychle stoupá,

• pokud se přidají další příznaky (kolika, kašel, průjem, apatie),

• při jakékoli snížené teplotě pod 37,2 °C.

7. Jak postupovat při teplotě nad 40 °C?

Jde o akutní stav. Začněte koně chladit vlažnou vodou, přesuňte ho do stínu, dejte mu vodu a neprodleně volejte veterináře.

8. Jak postupovat při nízké teplotě koně?

Hypotermie je velmi nebezpečná. Koně zahřejte dekou, přesuňte do tepla, osušte, pokud je mokrý, a okamžitě volejte veterináře.

9. Jak často bych měl teplotu koně měřit preventivně?

Ideálně jednou za několik týdnů nebo vždy při podezření na nemoc. Mít podchycenou individuální normu koně je velmi přínosné.

10. Je rektální měření pro koně nepříjemné?

Správně provedené měření koně nebolí a většina koní jej snáší bez problému. Pomáhá lubrikant a klidný přístup.

11. Může být zvýšená teplota po vakcinaci normální?

Ano, mírné zvýšení teploty (do 39 °C) je běžná reakce a obvykle do 24 hodin odezní.

12. Proč se teplota mění během dne?

Tělo koně podléhá dennímu rytmu – ráno je teplota nižší, odpoledne a večer vyšší. Tyto výkyvy jsou běžné.

13. Jaké chyby se při měření teploty nejčastěji dělají?

• měření po práci,

• použití starého nebo nepřesného teploměru,

• příliš krátké měření,

• stání přímo za koněm (rizikové!),

• nevydezinfikování teploměru.

14. Může vysoká teplota koně ohrozit na život?

Ano. Teploty nad 40 °C mohou poškodit orgány a vyvolat kolaps organismu. Je nutná okamžitá pomoc.

15. Proč je důležité sledovat i další vitální funkce?

Teplota sama o sobě nestačí k určení, co se děje. Kombinace teploty, tepu, dechu a barvy sliznic poskytuje přesný obraz o zdravotním stavu.

Zdroj:

• Green, A. R., Gates, R. S., & Lawrence, L. M. (2005). Measurement of horse core body temperature. Journal of Thermal Biology, 30(5), 370–377.
• Švehlová, D. (n. d.). Koňský domácí lékař 1: Rozpálený kůň.

Anna Kohútová

Zakladatelka Cleverhorse

Miluje koně v jejich přirozenosti a k jezdectví i výcviku koní přistupuje celostně, s respektem k tělu i duši koně. Nejraději s nimi pracuje ve volnosti a užívá si ježdění bez sedla, udidla či dokonce bez uzdečky, také proto s kamarádkou založila Český bezudidlový spolek. Stále se vzdělává, navštěvuje kurzy různých témat u koní, od kopyt až po akademickou drezuru. Koně jsou její vášní od dětství a dnes s radostí předává své zkušenosti dál.