Jezdec
- Štítky blogu
- výcvik
- recenze
- testování
- jak na to
- přirozená cesta
- bez udidla
- fellsattel
- podbřišník
- báseň
- jezdecký pad
- výživa
- cirkusové kousky
- koňoběh
- zkušenosti
- zdraví koně
- trénink
- ustájení
- život s koňmi
- brockamp
- tipy
- podpora útulkům
- správný výběr
- virtuální závod
- základní výcvik
- problémoví koně
- dečka
- doporučení
- příběh
- koňoběhy
- eko
- dezinfekce stájí
- imunita
- plísně
- probiotika
- koliky
- trávení
- slepý kůň
- posedlí
- slepota
- oblečení
- sedlo
- výběr sedla
- tabulka velikostí
- pujčovna
- oves
- musli
- granule
- jak krmit
- váha
Chcete se na něco zeptat?
Gabriela Rejnartová
±420 702 055 915
prodejna 11.00 - 17.30 Vrchlického 338/3 Liberec
Kopec, co nikdy neklesá
Majestátní cval,
co rozpálil kolem nás žár.
Ujíždíme dál a dál,
tam kde louce končí sál.
Tam kde nás lesy,
vítají jehličnatými nebesy.
Skáčeme přes pařezy,
přes spadlé kmeny i pořezy.
Kličkujeme mezi stromy,
tak těsně, že brousíme si třmeny.
Vyjíždíme ze stínů lesa,
když stojíme pod kopcem, co nikdy neklesá.
Kůň už ví, co ho čeká
a zběsile cválá jako bez tíhy člověka.
Uhání, jako by to byl kopec poslední,
nejspíše závodí s větrem samotným.
Krokem tak mohutným,
že strach je až nicotný.
Cítím že koni dochází síly,
pobídnu, zařvu a chytím se hřívy.
Pak po chvíli, díky společné vůli,
stojíme na vrcholu, kam stromy nesahají,
kde i trsy trávy větrem trsají.
Kůň je bobkem radostně hnojí
a do dálek nadšeně hledí.
Jak slunce za náš kopec pomalu mizí,
pyšným krokem vracíme se z krajin cizích.
autor: Tomáš Kohút
fotografie: Blanka Satranová
