Úvod

Žaludeční vředy patří mezi nejčastější zdravotní problémy koní napříč kategoriemi — od rekreačních až po výkonnostní. Mohou výrazně snižovat pohodu a výkon koně a často se vrací, pokud není upraven management a strava. Tento článek podrobně popisuje příčiny, rizikové faktory, klinické projevy, diagnostiku (včetně gastroskopie), standardní i doplňkové způsoby léčby, a praktický jídelníček pro koně „vředaře“ s konkrétními dostupnými produkty.

Obsah

1. 1. Co jsou vředy u koní?
   2. Hlavní příčiny vzniku žaludečních vředů u koní
   3. Anatomie a fyziologie žaludku koně
   4. Patofyziologie — jak vředy vznikají
   5. Klinické příznaky — na co má majitel nebo jezdec dávat pozor
   6. Gastroskopie u koní
   7. Léčba žaludečních vředů u koní
      1. Omeprazol pro koně
      2. Další medikace a podpůrné látky
      3. Dieta a management během léčby
   8. Krmná dávka pro vředaře (přibližná)
   9. Produkty doporučené veterináři
   10. Speciální krmiva osvědčená pro vředaře
   11. Často kladené otázky (FAQ)
   12. Závěr

Co jsou vředy u koní?

Žaludeční vředy u koní (EGUS – Equine Gastric Ulcer Syndrome) jsou poškození a zánětlivé změny na sliznici žaludku koně, které vznikají v důsledku nadměrné tvorby žaludeční kyseliny a současně nedostatečné ochrany žaludeční stěny.
Na rozdíl od lidí nebo jiných zvířat mají koně žaludek malého objemu a produkují kyselinu neustále, bez ohledu na to, zda právě jedí nebo ne. Tato fyziologická zvláštnost je pro koně přirozená pouze v případě, že mají přístup k potravě po celý den, ideálně k senu nebo pastvě.

Jakmile je příjem potravy přerušen, kyselina začne působit přímo na nechráněné části žaludku a dochází k podráždění a tvorbě vředů. Tyto léze mohou být velmi bolestivé a často se projevují změnou chování, nechutenstvím, poklesem výkonnosti nebo kolikovými příznaky.

U koní se rozlišují dva hlavní typy vředů:

• Vředy v nežláznaté (nechráněné) části žaludku – vznikají nejčastěji a souvisí s překyselením.

• Vředy ve žláznaté (chráněné) části žaludku – jsou méně časté, obvykle souvisí se stresem, léky nebo narušením přirozené obrany sliznice.

Přirozeně kůň vylučuje žaludeční kyselinu neustále, protože je uzpůsoben k téměř nepřetržitému příjmu potravy. Jakmile je však krmení omezeno (např. koně mají seno jen 2–3x denně nebo jsou delší dobu bez krmiva), žaludek zůstává prázdný a kyselina začne poškozovat sliznici.

Hlavní příčiny vzniku žaludečních vředů u koní

• Nedostatek objemového krmiva – příliš málo pastvy nebo sena nízké kvality znamená málo slin a méně neutralizačních látek, což zvyšuje kontakt kyseliny se sliznicí.

• Dlouhé intervaly mezi krmením – kůň by neměl být bez krmiva déle než 3–4 hodiny.

• Vysoký podíl obilovin a škrobu – krmiva s obsahem ovsa, kukuřice nebo melasy podporují kyselou reakci.

• Stres, časté transporty, soutěže – stres výrazně zvyšuje sekreci kyseliny.

• Intenzivní trénink zvyšuje tlak v břiše a může posunout kyselinu směrem nahoru.

• Práce na prázdný žaludek – kyselina se šplouchá na stěny a způsobuje podráždění.

• Dlouhodobé užívání nesteroidních antiflogistik (NSAID) – tedy léků proti bolesti a zánětu, jako je například fenylbutazon nebo flunixin, který může mít vedlejší účinek na žaludek.
  Tyto léky totiž snižují tvorbu látek, které chrání žaludeční stěnu před působením kyseliny. Pokud se podávají delší dobu nebo ve vysokých dávkách, může se ochranná vrstva sliznice oslabit a kyselina začne žaludek dráždit nebo poškozovat.

Z těchto důvodů se vředy u koní často objevují i u zvířat s dobrou kondicí, protože problém nesouvisí pouze s výživou, ale i s režimem, stresem a způsobem práce. Vředy se tudíž nevyhýbají žádné skupině koní – běžně se vyskytují u sportovních koní, dostihových plnokrevníků, poníků i rekreačních koní, a dokonce i u hříbat.

Anatomie a fyziologie žaludku koně

Žaludek koně je relativně malý – pojme pouze 8–15 litrů potravy, což je výrazně méně než u přežvýkavců, kteří mají složitý, vícekomorový systém trávení.
Kůň je jednožaludečné zvíře (monogastrik), podobně jako člověk nebo pes, ale jeho trávení je přizpůsobeno neustálému příjmu malého množství potravy.

Struktura žaludku koně

Žaludek je rozdělen na dvě anatomicky i funkčně odlišné části:

1. Nežláznatá (skvamózní) část

   • Tvoří asi třetinu žaludku.

   • Nemá ochrannou vrstvu proti kyselině, a proto je velmi citlivá.

   • Právě zde vzniká nejvíce vředů.

   • Sliznice je bledě růžová a tenká, připomíná tkáň jícnu.

2. Žláznatá část

   • Zodpovídá za produkci trávicích šťáv a kyseliny chlorovodíkové.

   • Má silnou ochrannou vrstvu (hlen, bikarbonáty), která brání poškození.

   • Při dlouhodobém stresu nebo podávání léků může dojít k narušení i této ochrany.

Tyto dvě části odděluje ostrá linie zvaná margo plicatus, která je často místem, kde vznikají první léze – právě zde se kyselina dostává do kontaktu s nechráněnou tkání.

Proč kůň produkuje kyselinu neustále?

Na rozdíl od člověka nebo psa, kde se žaludeční šťávy tvoří jen při jídle, kůň produkuje kyselinu 24 hodin denně. K tomu dochází proto, že se jeho trávicí systém vyvinul pro nepřetržité vyhledávání potravy. Při přirozeném režimu pastvy má kůň v žaludku vždy určité množství potravy, která kyselinu neutralizuje – zejména vláknina, sliny a vápník obsažený v senu.

Pokud je, ale kůň krmen 2–3x denně většími dávkami a zůstává dlouho bez potravy, dochází k hromadění kyseliny a ta začne působit na sliznici. Výsledkem jsou mikroskopická poškození, která se mohou rychle rozvinout ve vředy.

Patofyziologie — jak vředy vznikají

Vznik žaludečních vředů u koní je výsledkem nerovnováhy mezi agresivními a ochrannými faktory působícími na sliznici žaludku. Za normálních okolností je žaludeční prostředí dokonale vyvážené: kyselina chlorovodíková a trávicí enzymy (zejména pepsin) napomáhají trávení, zatímco ochranné vrstvy hlenu, bikarbonátů a dostatečné prokrvení sliznice ji chrání před poškozením.
Když je ale tato rovnováha narušena — například stresem, nevhodným krmením, fyzickou zátěží nebo podáváním některých léků — dochází postupně k erozi a až k vředům.

Rozlišují se dvě hlavní formy žaludečních vředů:

ESGD – Equine Squamous Gastric Disease

Tento typ postihuje nežláznatou (skvamózní) část žaludku, která je přirozeně bez ochranné vrstvy hlenu. Vředy zde vznikají především v důsledku působení kyselého obsahu žaludku, který se při pohybu koně, zejména během tréninku, dostává až do horní části.
Proto se ESGD častěji vyskytuje u sportovních a dostihových koní, kteří pracují s prázdným žaludkem, mají omezený přístup k senu a zažívají vysokou míru stresu. Výzkumy ukazují, že až 60–90 % dostihových koní trpí touto formou vředů, zatímco u rekreačních koní se výskyt pohybuje kolem 30–50 %.

EGGD – Equine Glandular Gastric Disease

Tento typ se týká žláznaté části žaludku, která za normálních okolností obsahuje silnou ochrannou vrstvu hlenu a bikarbonátů. EGGD nevzniká primárně kvůli nadbytku kyseliny, ale spíše kvůli poruše ochranných mechanismů sliznice – snížené produkci hlenu, narušení prokrvení nebo zvýšenému stresu, který mění hormonální rovnováhu a snižuje odolnost žaludku.
Roli zde mohou hrát také mechanické a chemické faktory – například dlouhodobé podávání nesteroidních antiflogistik (NSAID), infekce (např. kokcidie), nebo ischémie sliznice při intenzivním tréninku.

Klinické příznaky — na co má majitel nebo jezdec dávat pozor

Klinické projevy žaludečních vředů u koní mohou být velmi rozmanité a často nenápadné nebo zaměnitelné s jinými potížemi. Protože kůň neumí projevit bolest jako člověk, musí majitelé a trenéři všímat drobných změn v chování, chuti k jídlu nebo výkonnosti.

Nejčastější příznaky zahrnují:

•  Pokles výkonnosti – kůň je méně ochotný k práci, ztrácí energii, zhoršuje se jeho soustředění i ochota.

•  Neochota k nasedání, sedlání nebo dotyku v oblasti břicha – koně reagují podrážděně, uhýbají nebo „nafukují“ břicho.

•  Snížená chuť k jídlu a vybíravost – kůň jí pomalu a opatrně, často přestává uprostřed krmení, vyhazuje seno z krmelce, nebo odmítá jádro.

•  Hubnutí a ztráta kondice – i přes dostatek krmení může mít kůň problém přibrat.

•  Změny při žvýkání – časté prodloužené žvýkací pohyby, zívání, vzdechy, někdy zvýšené slinění.

• Kolikovité projevy – mírné, opakující se koliky bez zjevné příčiny.

•  Změna srsti a temperamentu – srst je matná, kůň je podrážděný, letargický nebo naopak přehnaně nervózní.

•  U hříbat se mohou objevit průjmy, nechutenství a celková slabost.

Tyto projevy jsou nespecifické, a proto bývají žaludeční vředy často zaměňovány za jiné problémy – například ortopedické potíže, špatné sedlo nebo nevhodné zacházení. Pokud se u koně projeví několik z uvedených příznaků, je vždy vhodné konzultovat veterináře.

Gastroskopie u koní

Gastroskopie je veterinární vyšetření, při kterém se pomocí tenké ohebné kamery (endoskopu) zkoumá vnitřek žaludku koně. Jedná se o nejpřesnější a nejspolehlivější metodu pro potvrzení přítomnosti žaludečních vředů. Na rozdíl od jiných způsobů diagnostiky umožňuje přímý pohled na sliznici žaludku a přesné určení, kde se vředy nacházejí, jak jsou hluboké a kolik jich je.

Jak probíhá gastroskopie?

Před samotným zákrokem je nutné, aby byl žaludek prázdný. Kůň proto nesmí jíst minimálně 12–16 hodin před vyšetřením, v některých případech se doporučuje i delší doba půstu (až 24 hodin). Vodu může mít k dispozici do několika hodin před vyšetřením, záleží na pokynech konkrétní kliniky.

Samotný zákrok probíhá v klidu po lehké sedaci, aby byl kůň uvolněný a spolupracoval. Veterinář zavádí flexibilní endoskop nosní dírkou přes hltan a jícen až do žaludku. Přenos obrazu se sleduje na monitoru, kde je možné vidět přesnou strukturu žaludeční sliznice. Vyšetření trvá přibližně 15–30 minut a po jeho skončení se kůň obvykle velmi rychle probere ze sedace.

Vyhodnocení výsledků a další postup

Léze se hodnotí stupněm a podle toho se volí délka léčby a následná kontrola (opakovaná gastroskopie po léčbě závisí na terapii a lokalizaci).Veterinář posoudí rozsah a závažnost poškození žaludeční sliznice a zaznamená výsledek pomocí standardizovaného skórování (0–4 pro ESGD). Na základě výsledků se stanoví terapie, délka léčby a plán kontrolního vyšetření. Kontrolní gastroskopie se provádí, aby bylo možné posoudit, jak se žaludeční sliznice hojí a zda je potřeba pokračovat v léčbě nebo upravit krmnou dávku.

Léčba žaludečních vředů u koní

Léčba zahrnuje medikaci, nutriční změny a úpravu managementu. U ESGD je obvykle omeprazol velmi účinný; u EGGD je léčba častěji kombinovaná (omeprazol + sucralfate/adjunkty) a odpověď může být pomalejší.

Omeprazol pro koně

Omeprazol je látka, která působí tak, že snižuje tvorbu žaludeční kyseliny. Tím chrání poškozenou sliznici žaludku a vytváří podmínky pro její přirozené hojení. U koní se jedná o nejlépe ověřený a nejúčinnější lék při léčbě žaludečních vředů (EGUS), a to jak v akutní fázi, tak při prevenci jejich návratu.

Dávkování a délka léčba

• Standardní doporučená dávka je 4 mg/kg, podávaná perorálně (přes ústa), nejlépe ráno před krmením. Tato dávka se obvykle podává po dobu 28 dní, což odpovídá základní léčebné kúře pro ESGD (vředy v nežláznaté části žaludku).
• Po ukončení hlavní fáze léčby je vhodné přejít na udržovací dávku 1–2 mg/kg po dobu dalších několika týdnů, aby se předešlo opětovnému vzniku vředů, zejména u koní, kteří zůstávají v tréninku nebo ve stresovém režimu.
• Vždy je však nutné dávkování konzultovat s veterinárním lékařem, který zohlední hmotnost, závažnost nálezu i individuální reakci koně na terapii.

Další medikace a podpůrné látky

Léčba žaludečních vředů se většinou opírá oomezení tvorby žaludeční kyseliny (nejčastěji pomocí omeprazolu) a současnou podporu hojení sliznice. U některých koní ale samotný omeprazol nestačí, a proto se přidávají další podpůrné léky a doplňky.

1. Sucralfate
   • Sucralfate je látka, která v žaludku vytváří ochranný film na podrážděných a poškozených místech sliznice. Tím chrání žaludeční stěnu před působením kyseliny a podporuje hojení.
   • Používá se hlavně u tzv. žláznatých vředů (EGGD), které vznikají v dolní části žaludku. V praxi se často kombinuje s omeprazolem – omeprazol snižuje tvorbu kyseliny a sucralfate pomáhá s regenerací poškozené tkáně. Podává se obvykle dvakrát denně (cca 12 mg/kg), vždy dle doporučení veterináře.
2. Antacida a H2 blokátory
   • Tyto přípravky (např. ranitidin, famotidin) dříve sloužily ke snižování kyselosti žaludku, dnes jsou však méně využívané, protože jejich účinek u koní bývá kratší a méně spolehlivý než u omeprazolu. Můžou ale posloužit jako dočasná podpora nebo alternativa, pokud kůň omeprazol netoleruje.
3. Nutraceutika a přírodní podpůrné látky
   • Přírodní doplňky sice nejsou léky, ale hrají významnou roli v podpoře hojení a prevenci návratu vředů. Často se používají:
   • Rakytníkový olej – bohatý na antioxidanty a látky podporující regeneraci žaludeční sliznice.
   • Bylinné směsi – např. lékořice,jitrocel, pelyněk, heřmánek či fenykl mají zklidňující účinek.
   • Algináty a slizové látky – tvoří na sliznici ochranný povlak, který zmírňuje podráždění.

Tyto doplňky lze zařadit během léčby i po ní. Veterináři doporučují jejich pravidelné používání, protože žaludeční vředy mají tendenci se vracet, zejména u sportovních koní nebo při stresu.

Dieta a management během léčby

Správná výživa je při léčbě i prevenci žaludečních vředů klíčová. Cílem je minimalizovat přebytek žaludeční kyseliny a zabránit dlouhým obdobím hladovění, kdy žaludek zůstává prázdný a kyselina poškozuje sliznici.

• Seno by mělo být k dispozici neustále – minimálně 10-12 kg denně pro hobby koně, u sportovních i více.

• Krmte častěji menší dávky, aby se v žaludku vždy nacházel nějaký obsah.

• Vyhněte se krmivům s vysokým obsahem škrobu a cukru – tedy ovsu, ječmeni, kukuřici nebo musli s melasou.

• Energie by měla pocházet z tuků (olejů), nikoli z obilovin.

• Snižte stresové faktory – více času na pastvě, klidnější režim, vyvarování se časté přepravy.

Orientační krmná dávka pro vředaře (hobby zátěž)

Níže je příklad krmné dávky pro hobby koně v lehké zátěži. U větších sportovních zátěží se množství energie upravuje podle potřeb.

Základ (denně):

• 1 - 2 kg müsli vhodné pro vředaře (použít cca litrovou odměrku) - seznam vhodných musli najdete zde níže v článku.

• 100 ml lněného oleje — lněný olej (olej poskytne energii bez škrobu).

• Kvalitní minerálka s vitamíny – např. Perfect Equi Complete (vhodné po celý rok).

• Seno: minimálně 10 kg/den, lépe 12 kg.

• Voda a solný liz neomezeně.

• Před jízdou: cca 0,5 kg vojtěšky (granulovaná vojtěška) — pomáhá „polštářovat“ žaludek.

Pro více energie (sportovní kůň):

• 0,5 kg rýžových otrub (rýžové otruby).

• Řepné řízky 0,5–1,5 kg suché hmoty denně (namočit min. 1:3 vodou) (Cukrovarské řízky).

• Olej lze zvýšit až na 200 ml/den podle potřeby kalorií.

Produkty doporučené veterináři

Veterináři často doporučují zařazení těchto produktů buď během léčby, nebo preventivně jako kůru (vředy mají tendenci recidivovat):

• Perfect Equi Gastro Care — silný doplněk, veterináři jej často navrhují (kúra 1–2x ročně).

• Premin pH Balance 2 kg — na vyrovnání pH a ochranu sliznice.

• Nutrihorse Gastro 2,5 kg — další doplněk zaměřený na regeneraci.

• Bylinky na žaludek 1 kg — přírodní směs.

• Rakytníkový olej pro koně 1 l a Rakytník plod – výlisky 1 kg — antioxidanty a podpora regenerace.

Speciální krmiva osvědčená pro vředaře

Námi doporučená vyzkoušená krmiva, které jsou bezobilné či nízkosacharidové varianty vhodné při tendenci k vředům.

• Mikrop Horse Granule Base Line Protein 20 kg

• Mikrop Horse Bezobilný Mash 15 kg

• Musli NovaEqui Plus bezobilné 20 kg

• Höveler PURitan 20 kg bezobilné

• Höveler PUR Mash 15 kg bezobilné

• Perfect Equi Granulované Vida Vital 15 kg

• Mikrop Horse Bezobilné granule / Non Grain 20 kg

• Horsal Metabolic Muesli 25 kg

• Perfect Equi Superfit krmivo 20 kg

Často kladené otázky (FAQ)

1. Co jsou žaludeční vředy u koní?

• Jsou to poškození sliznice žaludku způsobená přebytkem kyseliny. Rozlišujeme:
• ESGD – vředy v horní (nežláznaté) části
• EGGD – vředy v dolní (žláznaté) části
• Vznikají při nepravidelném krmení, stresu, tréninku na lačno nebo užívání NSAID.

2. Jak poznám, že má kůň vředy?

• Příznaky jsou: ztráta chuti, hubnutí, podrážděnost, neochota k práci, kolikovité projevy nebo průjem.
• Pro jistotu diagnózy je nutná gastroskopie.

3. Co je gastroskopie a jak probíhá?

• Veterinář zavede koni kameru (endoskop) do žaludku a zkontroluje jeho sliznici.
• Kůň musí hladovět 12–16 hodin, vyšetření trvá asi 15-30 minut a probíhá v sedaci.
• Podle nálezu se určí typ a délka léčby.

4. Jak se vředy léčí?

• Hlavním lékem je omeprazol, který snižuje tvorbu kyseliny.
• U žláznatých vředů se často přidává sucralfate pro ochranu sliznice.
• Důležité je také upravit krmení a omezit stres.

5. Jak by měl být krmený kůň s vředy?

• Kůň by měl mít seno neustále k dispozici (min. 10-12 kg/den), časté malé dávky a žádné obiloviny ani melasu.
• Místo toho olej, vojtěšku, řepné řízky či rýžové otruby.
• Ideální jsou bezobilná krmiva pro citlivé koně.

6. K čemu slouží omeprazol?

• Blokuje tvorbu žaludeční kyseliny, čímž umožňuje sliznici se zhojit.
• Podává se 1× denně po dobu 28 dní, poté lze přejít na nižší dávku k prevenci.

7. Pomáhají přírodní doplňky?

• Ano, např. rakytníkový olej, bylinky chrání sliznici a podporují regeneraci. Vhodné jako doplněk léčby i prevence recidivy.

8. Má stres vliv na vznik vředů?

• Ano. Stres, izolace, častá přeprava a nepravidelný režim výrazně zvyšují riziko vředů.
• Pomáhá pastva, klidné prostředí a pravidelný režim.

9. Proč je důležité, aby kůň hodně pil?

• Voda ředí žaludeční kyselinu a podporuje trávení.
• Kůň musí mít stálý přístup k čisté vodě a vláknitému krmivu.

10. Jak dlouho trvá léčba?

• Většina koní se zlepší během 3–4 týdnů, ale u těžších vředů může léčba trvat déle.
• Po ukončení terapie je vhodná kontrolní gastroskopie.

11. Dá se vzniku vředů předejít?

• Ano – stálý přístup k senu, časté krmení, málo obilí a minimum stresu.
• Pomáhá i preventivní kúra doplňků jako Perfect Equi Gastro Care nebo Premin pH Balance.

12. Může koni pomoci pouze dieta bez léků?

• U lehkých erozí je možné snížit zatížení kyselinou úpravou diety a managementu, ale u většiny klinicky významných vředů je nutná kombinace s omeprazolem.

13. Jak dlouho po zahájení léčby uvidím zlepšení?

• Subjektivní zlepšení chování či apetitu může nastoupit během několika dní, objektivní hojení vyžaduje obvykle 28–30 dnů léčby u ESGD. U EGGD může být potřeba delší doba a kombinovaná léčba. 

14. Má smysl dávat „prevence“ před závody/transporty?

• Ano — krátkodobé podávání gastroprotektivních doplňků a minimalizace stresu má smysl. U závodních koní jsou rozpracovaná i RWP pravidla a léčba musí být v souladu s předpisy pro doping.

Závěr

Žaludeční vředy u koní jsou komplexní, často recidivující onemocnění, které vyžaduje kombinovaný přístup: správná diagnostika (gastroskopie), cílená farmakoterapie (omeprazol jako základ), cílená podpůrná péče a trvalá úprava krmení a managementu. S dobře nastaveným plánem se většina koní zotaví a může se vrátit do normální práce — avšak prevence a sledování jsou klíčové, protože vředy se rády vrací.

Zdroje 

• Merck Veterinary Manual. (n.d.). Gastric ulcers in horses. Merck Veterinary Manual.

• Doucet, M., et al. (2003). Efficacy of omeprazole paste in the treatment of equine gastric ulcer syndrome. PubMed Central (PMC).

• British Equine Veterinary Association. (n.d.). Comparison of omeprazole dosages in horses. Equine Veterinary Journal.

• Columbia Equine Hospital. (n.d.). Practical guidelines for preparation and performance of gastroscopy.

• Hewetson, M., & Sykes, B. W. (2023). Equine gastric ulcer syndrome: Pathophysiology, diagnosis, and management.Veterinary Clinics of North America: Equine Practice.

• Dostihy Fitmin. (2019, 23. srpna). Omeprazol a využitelnost vápníku: Co by chovatelé koní měli znát. Dostihy Fitmin.

• Höveler Czech. (2025, 13. dubna). Žaludeční vředy u koní – diagnostika, prevence, příznaky a léčba. Höveler Czech.

• Premin. (2024, 8. března). Význam pufrů u koní v souvislosti s výskytem žaludečních vředů. Premin. 

Anna Kohútová

Zakladatelka Cleverhorse

Miluje koně v jejich přirozenosti a k jezdectví i výcviku koní přistupuje celostně, s respektem k tělu i duši koně. Nejraději s nimi pracuje ve volnosti a užívá si ježdění bez sedla, udidla či dokonce bez uzdečky, také proto s kamarádkou založila Český bezudidlový spolek. Stále se vzdělává, navštěvuje kurzy různých témat u koní, od kopyt až po akademickou drezuru. Koně jsou její vášní od dětství a dnes s radostí předává své zkušenosti dál.