Každý majitel koně se pravděpodobně někdy setkal s tím, že jeho kůň pohodil hlavou. Ve většině případů jde o zcela přirozenou reakci, kdy kůň odhání mouchy, reaguje na nečekaný podnět nebo dává najevo krátkodobé nepohodlí. Pokud se však házení hlavou opakuje pravidelně, je intenzivní a zdánlivě bez příčiny, může se jednat o závažnější zdravotní problém známý jako headshaking syndrom.

Toto onemocnění může výrazně ovlivnit nejen pohodu koně, ale také jeho využitelnost při práci a bezpečnost jezdce. Někteří koně vykazují pouze mírné příznaky, jiní však házejí hlavou tak intenzivně, že je téměř nemožné je bezpečně jezdit. V nejtěžších případech dochází ke značnému snížení kvality života zvířete.

Přestože byl headshaking popsán již před více než sto lety, stále představuje jednu z největších diagnostických výzev v koňské medicíně. U části koní se podaří odhalit konkrétní příčinu, u mnoha dalších však žádná jednoznačná příčina nalezena není. Moderní výzkumy ukazují, že velká část těchto případů souvisí s přecitlivělostí trojklaného nervu, která způsobuje bolestivé vnímání běžných podnětů.

V tomto článku se podíváme na to, co headshaking vlastně je, jaké jsou jeho nejčastější příčiny, jak probíhá diagnostika, jaké existují možnosti léčby a jak lze postiženému koni co nejvíce ulevit.

Co je headshaking?

Headshaking označuje opakované mimovolní pohyby hlavy, které nejsou běžnou reakcí na okolní podněty. Nejde o zlozvyk ani o projev neposlušnosti. Ve většině případů se jedná o známku bolesti nebo výrazného nepohodlí.

Postižení koně mohou vykazovat různé intenzity příznaků. U některých se objeví pouze při práci pod sedlem, jiní jimi trpí i během pobytu ve výběhu nebo ve stáji. Charakteristické je, že projevy často přicházejí náhle a kůň je nedokáže ovlivnit.

Mezi nejčastější projevy patří:

• prudké házení hlavou nahoru a dolů,
• trhavé pohyby do stran,
• opakované frkání,
• kýchání,
• tření čenichu o přední končetiny nebo pevné předměty,
• nervózní až bolestivý výraz,
• snaha schovat nos nebo se vyhnout světlu,
• náhlé přerušování práce pod sedlem.

Podle rozsáhlého průzkumu Madigana a Bellové patřilo mezi nejcharakterističtější příznaky prudké vertikální pohyby hlavy, chování připomínající situaci, kdy má kůň v nozdrách hmyz, a intenzivní tření čenichu o různé předměty. Tyto tři příznaky byly natolik typické, že se objevily u většiny sledovaných koní.

Není každé házení hlavou headshaking

Je důležité si uvědomit, že ne každé potřesení hlavou znamená onemocnění.

Koně běžně házejí hlavou například:

• při odhánění much,
• při podráždění hmyzem,
• po kontaktu s větvemi,
• při náhlém hluku,
• při nesouhlasu s jezdcem,
• při krátkodobém svědění.

Takové projevy jsou krátkodobé a mají jasnou příčinu.

Naopak u headshakingu bývá typické, že:

• se příznaky pravidelně opakují,
• vznikají bez zjevného důvodu,
• často se zhoršují při pohybu,
• přetrvávají týdny až měsíce,
• výrazně ovlivňují práci i běžný život koně.

Právě opakovanost a intenzita příznaků odlišují syndrom headshaking od běžného chování.

Jak často se headshaking vyskytuje?

Přesný výskyt není známý, protože mnoho lehčích případů není veterinárně vyšetřeno. Odhaduje se však, že jde o poměrně vzácné onemocnění. Nejčastěji se objevuje u dospělých koní mezi šestým a dvanáctým rokem života.

Studie Madigana a Bellové zahrnující 109 postižených koní zjistila průměrný věk nástupu obtíží 9 let. Zajímavostí bylo, že přibližně 72 % postižených koní byli valaši a vyšší zastoupení bylo zaznamenáno také u plnokrevníků. Autoři však upozorňují, že není jasné, zda jde o skutečnou genetickou predispozici, nebo pouze o složení sledované populace.

Onemocnění může postihnout:

• jakékoliv plemeno,
• klisny,
• hřebce,
• valachy,
• sportovní i rekreační koně.

Nezáleží ani na disciplíně. Headshaking se objevuje u drezurních koní, parkurových koní, westernových koní i u koní využívaných pouze k rekreačnímu ježdění.

Proč headshaking vzniká?

To je otázka, na kterou veterinární medicína stále hledá odpověď. Ve skutečnosti totiž headshaking není jedno konkrétní onemocnění, ale soubor příznaků, které mohou mít mnoho různých příčin. U některých koní je problém poměrně snadno řešitelný – například po ošetření zubů nebo výměně špatně padnoucí uzdečky příznaky zmizí. U jiných však žádná zjevná příčina nalezena není. Právě u těchto koní se nejčastěji jedná o trigeminálně zprostředkovaný headshaking, který dnes představuje nejčastější diagnostikovanou formu tohoto syndromu.

Trigeminálně zprostředkovaný headshaking

Současné studie považují za nejčastější příčinu chronického headshakingu přecitlivělost trojklaného nervu (nervus trigeminus). Trojklaný nerv je jeden z hlavových nervů a zajišťuje citlivost téměř celé hlavy – zejména oblasti:

• nosu,
• nozder,
• čenichu,
• horní čelisti,
• dolní čelisti,
• části očí.

Za normálních okolností přenáší informace o doteku, tlaku nebo bolesti. U postižených koní však dochází k tomu, že nerv reaguje přehnaně i na zcela běžné podněty. Jinými slovy podnět, který zdravý kůň téměř nevnímá, může postiženému jedinci připadat jako velmi bolestivý. Nejde přitom o poškození samotného nervu. Výzkumy ukazují, že nerv je anatomicky normální, ale má výrazně snížený práh dráždivosti, což znamená, že vysílá bolestivé impulzy mnohem snadněji než u zdravého koně.

Majitelé často popisují, že jejich kůň reaguje, jako by ho něco píchalo nebo lechtalo hluboko v nose. To vysvětluje typické prudké škubání hlavou, intenzivní frkání nebo tření čenichu o přední končetiny. Právě proto se dnes předpokládá, že mnoho případů headshakingu představuje formu neuropatické bolesti, tedy bolesti vznikající poruchou nervového systému, nikoliv poraněním tkání.

Sezónní headshaking

Jedním z nejzajímavějších znaků tohoto onemocnění je jeho sezónní výskyt. Mnoho majitelů si všímá, že jejich kůň je během zimních měsíců zcela bez obtíží, ale s příchodem jara se příznaky začnou postupně objevovat. V létě bývají často nejvýraznější a na podzim opět ustupují.

V jedné ze studii mělo 59 % sledovaných koní sezónní průběh. Z nich se u více než 90 % příznaky objevily na jaře nebo začátkem léta a zmizely koncem léta nebo na podzim. To naznačuje, že u značné části koní hrají významnou roli vlivy prostředí. Přesný mechanismus zatím není znám, ale odborníci předpokládají, že sezónní zhoršení může souviset s několika faktory současně.

Mezi nejčastější spouštěče patří:

• intenzivnější sluneční záření,
• vyšší koncentrace pylů,
• vyšší teploty,
• zvýšený výskyt hmyzu,
• delší délka dne.

U některých koní se dokonce příznaky objevují pouze několik měsíců v roce a po zbytek roku jsou zcela bez obtíží.

Světlo jako spouštěč obtíží

Jedním z nejlépe popsaných spouštěčů je sluneční světlo. Řada majitelů si všímá, že kůň začne házet hlavou téměř okamžitě po vyjití na přímé slunce, zatímco ve stáji nebo ve stínu se výrazně uklidní.

Ve zmíněné studii uvedlo:

• 52 % majitelů, že se příznaky zhoršují za jasných slunečných dnů,
• 30 % koní aktivně vyhledávalo stín,
• u více než poloviny koní byly příznaky mírnější po setmění,
• ochranné masky nebo zastínění očí pomohly přibližně polovině postižených koní.

Tento typ se označuje jako photic headshaking neboli světlem vyvolaný headshaking. Předpokládá se, že intenzivní světlo může prostřednictvím složitých nervových drah nepřímo dráždit trojklaný nerv. Podobný jev existuje i u lidí – někteří lidé při pohledu do ostrého světla opakovaně kýchají. U koní však může stejný mechanismus vyvolávat bolestivé podráždění nervu a následné házení hlavou.

Další možné příčiny headshakingu

Přestože je dnes nejčastěji diagnostikován trigeminálně zprostředkovaný headshaking, veterinář musí nejprve vyloučit všechny ostatní možné příčiny. Právě proto bývá diagnostika často zdlouhavá.

Problémy se zuby

Bolest v dutině ústní patří mezi nejčastější důvody, proč kůň při práci hází hlavou. Při působení udidla dochází ke zvýšení tlaku v dutině ústní a bolest se může projevit právě házením hlavou. Může jít například o:

• ostré hrany stoliček,
• přerostlé háčky,
• vlčí zuby,
• zlomené zuby,
• záněty kořenů,
• poranění sliznice.

Špatně padnoucí uzdečka nebo udidlo

Nevhodná výstroj může vytvářet nadměrný tlak na citlivé oblasti hlavy. Pokud příznaky vznikají pouze při ježdění a po sejmutí uzdečky mizí, je vhodné nejprve zkontrolovat právě výstroj. Nejčastěji jde o:

• příliš utažený nánosník,
• špatně zvolenou velikost udidla,
• nevhodný tvar udidla,
• tlak za ušima,
• tlak na lícní kost.

Sedlo a bolesti hřbetu

Mnoho lidí si neuvědomuje, že bolest zad může způsobovat i změny v držení hlavy. Špatně padnoucí sedlo může vést k:

• napětí hřbetních svalů,
• bolesti v oblasti kohoutku,
• omezení pohybu lopatek,
• přetížení krční páteře.

Přečtěte si článek o tom jak vybrat sedlo na koně.

Problémy s očima

Oční onemocnění bývají méně častou, ale důležitou příčinou. Takový kůň často mhouří oči, slzí nebo se snaží vyhledávat stín. Patří sem například:

• záněty spojivek,
• opakované záněty duhovky,
• poranění rohovky,
• zvýšená citlivost na světlo.

Onemocnění uší

Kůň pak často odmítá manipulaci kolem hlavy a při doteku prudce reaguje. Bolest uší může být způsobena například:

• zánětem,
• cizím tělesem,
• parazity,
• poraněním.

Onemocnění dutin

Proto veterinář často doporučí endoskopické vyšetření dýchacích cest. Další příčinou mohou být:

• záněty vedlejších nosních dutin,
• cysty,
• nádory,
• cizí tělesa v nosních průchodech.

Krční páteř

Napětí nebo bolest krční páteře mohou ovlivnit celý pohyb hlavy. V některých případech pomůže fyzioterapie nebo cílená rehabilitace. Příčinou může být například:

• úraz,
• artróza meziobratlových kloubů,
• svalové spazmy,
• omezená pohyblivost.

Alergie

Dříve se předpokládalo, že hlavní příčinou headshakingu jsou alergie. Dnes víme, že tomu tak většinou není. Přesto mohou některé alergické reakce příznaky zhoršovat, například:

• pylové alergie,
• přecitlivělost na některé trávy,
• bodnutí hmyzem.

Ve studii však antihistaminika ani kortikosteroidy pomohly pouze malému počtu koní, což naznačuje, že alergie nejsou hlavní příčinou většiny případů headshakingu.

Jak probíhá diagnostika?

Diagnostika headshakingu je často náročná a někdy trvá i několik týdnů. Neexistuje totiž jediné vyšetření, které by diagnózu spolehlivě potvrdilo. Veterinář postupuje metodou vylučování jednotlivých příčin.

Obvykle vyšetření zahrnuje:

Klinické vyšetření

Nejprve veterinář zhodnotí:

• celkový zdravotní stav,
• pohyb,
• držení hlavy,
• reakce při manipulaci.

Důležité jsou také informace od majitele:

• kdy příznaky vznikají,
• zda jsou sezónní,
• zda se objevují pouze pod sedlem,
• zda reagují na počasí.

Vyšetření dutiny ústní

Následuje podrobné vyšetření chrupu. Veterinář hledá:

• ostré hrany,
• přerostlé zuby,
• záněty,
• praskliny,
• vlčí zuby.

Vyšetření očí a uší

Součástí bývá i oftalmologické a otologické vyšetření. Cílem je vyloučit bolest nebo zánět.

Endoskopie

Vyšetření pomáhá odhalit například záněty nebo jiné změny. Pomocí endoskopu lze prohlédnout:

• nosní dutiny,
• hltan,
• hrtan,
• vzdušné vaky.

Rentgen nebo CT

Pokud předchozí vyšetření příčinu neodhalí, může veterinář doporučit zobrazovací metody. Počítačová tomografie dnes představuje nejpřesnější způsob zobrazení struktur hlavy a může pomoci odhalit skryté změny v oblasti lebky, zubů nebo vedlejších nosních dutin.

Jak se headshaking léčí?

Jednou z nejčastějších otázek majitelů je, zda lze headshaking zcela vyléčit. Odpověď bohužel není jednoduchá. Úspěšnost léčby závisí především na tom, co je skutečnou příčinou obtíží. Pokud je problém způsoben například bolestivým zubem, nevhodně padnoucí uzdečkou nebo zánětem vedlejších nosních dutin, může po odstranění příčiny dojít k úplnému vymizení příznaků.

Jestliže se ale jedná o trigeminálně zprostředkovaný headshaking, je cílem léčby především zmírnit příznaky a umožnit koni co nejkvalitnější život. Úplné vyléčení zatím není možné. Dobrou zprávou však je, že u mnoha koní lze vhodnou kombinací opatření dosáhnout výrazného zlepšení.

1. Odstranění primární příčiny

Prvním krokem je vždy odstranění všech zdravotních problémů, které mohou headshaking způsobovat.

Veterinář může doporučit například:

• ošetření chrupu,
• výměnu nebo úpravu uzdečky,
• kontrolu sedla sedlářem,
• léčbu zánětu dutin,
• léčbu očních nebo ušních onemocnění,
• rehabilitaci krční páteře.

Teprve pokud příznaky přetrvávají i po odstranění těchto problémů, začíná se uvažovat o trigeminálně zprostředkovaném headshakingu.

2. Nosní síťka (Nose Net)

Jedním z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších nefarmakologických řešení je použitísíťky na nos. Jedná se o jemnou síťku upevněnou na nánosníku, která lehce překrývá oblast nozder. Na první pohled působí nenápadně, přesto může některým koním výrazně ulevit.

Přesný mechanismus účinku není dosud zcela objasněn. Předpokládá se však, že jemný trvalý dotyk v oblasti čenichu mění způsob přenosu nervových vzruchů a snižuje přecitlivělost trojklaného nervu. Proto bývá nosní síťka doporučována jako jedno z prvních opatření, protože je bezpečná, cenově dostupná a neinvazivní, ale ne každému koni pomůže stejně.

3. Ochrana před sluncem

Pokud jsou obtíže spojeny se slunečním světlem, mohou pomoci jednoduché změny managementu.

Patří mezi ně například:

• ježdění brzy ráno,
• práce večer,
• využívání jízdárny ve stínu,
• používání masek,
• omezení pobytu na přímém slunci během poledních hodin.

4. Omezení dalších spouštěčů

Každý kůň může reagovat na jiné podněty. Proto je vhodné několik týdnů sledovat:

• počasí,
• teplotu,
• vítr,
• množství hmyzu,
• pylovou sezónu,
• denní dobu,
• intenzitu práce.

Mnoho majitelů si vede jednoduchý deník, díky kterému lze vypozorovat situace, kdy jsou příznaky nejhorší. Takové informace jsou velmi cenné i pro veterináře.

5. Medikamentózní léčba

Pokud management nestačí, může veterinář doporučit léčbu pomocí léků. Je důležité zdůraznit, že veškeré léky musí být podávány výhradně pod dohledem veterinárního lékaře, protože některé mohou mít nežádoucí účinky nebo nejsou vhodné pro sportovní koně.

Cyproheptadin

Jedním z nejznámějších léků používaných při headshakingu je cyproheptadin. Jedná se o antihistaminikum, které zároveň ovlivňuje serotoninové receptory. Ve studii Madigana a Bellové bylo léčeno 61 koní. Výsledky ukázaly:

• přibližně 70 % koní zaznamenalo střední až výrazné zlepšení,
• účinek se často objevil již během prvního týdne,
• po vysazení léku se příznaky u většiny koní opět vrátily.

Dnes se cyproheptadin stále používá, přestože jeho účinnost není stoprocentní.

Léky proti neuropatické bolesti

Modernější výzkumy ukazují, že jde často o neuropatickou bolest, a proto mohou být účinnější léky používané právě při nervových bolestech. Patří mezi ně například karbamazepin, gabapentin, pregabalin. Tyto přípravky ovlivňují přenos nervových vzruchů a mohou snižovat přecitlivělost trojklaného nervu. Jejich použití však vždy posuzuje veterinární lékař individuálně.

Další léky

Naopak omezený účinek mají:

• běžná antihistaminika,
• antibiotika,
• nesteroidní protizánětlivé léky,
• kortikosteroidy.

Tyto léky mohou pomoci pouze tehdy, pokud je příčinou skutečně alergie nebo zánět.

6. Fyzioterapie a rehabilitace

V posledních letech získává stále větší význam fyzioterapie. U některých koní totiž bolest krční páteře nebo svalové napětí celý problém výrazně zhoršují. Veterinární fyzioterapeut může pracovat na uvolnění krčních svalů, mobilizaci páteře, zlepšení držení těla a odstranění svalových dysbalancí. Pokud je příčinou skutečně neuropatická bolest, fyzioterapie problém sama nevyřeší, ale může výrazně zvýšit komfort koně.

7. Doplňky krmiva

Na trhu existuje mnoho přípravků slibujících odstranění headshakingu. Je však potřeba být opatrný. Dosud neexistuje kvalitní vědecký důkaz, že by některý doplněk dokázal syndrom vyléčit. Některé přípravky mohou podpořit správnou funkci nervové soustavy, svalový metabolismus, antioxidační ochranu.

Nejčastěji obsahují:

• hořčík (přečtěte si v tomto článku proč je hořčík důležitý),
• vitamíny skupiny B,
• vitamín E,
• omega-3 mastné kyseliny.

Je však vhodné je chápat pouze jako podporu celkového zdraví, nikoliv jako léčbu.

Dá se s koněm dál jezdit?

To závisí na závažnosti příznaků. Pokud:

• kůň občas lehce pohodí hlavou,
• reaguje na léčbu,
• není ohrožena bezpečnost,

může po doporučení veterináře pokračovat v lehké práci.

Jestliže však:

• prudce škube hlavou,
• ztrácí rovnováhu,
• naráží do otěží,
• ohrožuje jezdce,

je vhodné práci přerušit až do vyšetření. Bezpečnost musí být vždy na prvním místě.

Prognóza

Výhled do budoucna závisí na příčině.

Velmi dobrá prognóza

• problémy se zuby,
• nevhodná výstroj,
• některé záněty.

Střední prognóza

• sezónní headshaking,
• některé alergické příčiny.

Opatrná prognóza

• trigeminálně zprostředkovaný headshaking.

I zde ale mnoho koní při správném managementu žije spokojený život a může být využíváno k rekreačnímu ježdění.

Kdy vyhledat veterináře?

Nečekejte, až se problém zhorší. Veterináře kontaktujte vždy, pokud:

• kůň začne náhle intenzivně házet hlavou,
• příznaky trvají déle než několik dní,
• přidá se výtok z nosu nebo očí,
• kůň odmítá přijímat udidlo,
• dochází k hubnutí nebo změně chování,
• je jízda nebezpečná.

Čím dříve je příčina odhalena, tím větší je šance na úspěšnou léčbu.

Shrnutí

Headshaking není zlozvyk ani projev neposlušnosti. Ve většině případů představuje signál, že kůň pociťuje bolest nebo výrazné nepohodlí. Příčin může být celá řada od problémů se zuby, očima či nevhodně padnoucí výstrojí až po přecitlivělost trojklaného nervu, která je dnes považována za nejčastější příčinu chronického headshakingu.

Přestože zatím neexistuje univerzální léčba, kombinace důkladné diagnostiky, odstranění vyvolávající příčiny, vhodného managementu a případné medikace dokáže u mnoha koní výrazně zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu jejich života. Pokud váš kůň začne opakovaně házet hlavou bez zjevné příčiny, nepodceňujte tento problém. Včasné veterinární vyšetření je nejlepším krokem k nalezení příčiny i vhodného řešení.

Zdroje

Madigan, J. E., & Bell, S. A. (2001). Owner survey of headshaking in horses. Journal of the American Veterinary Medical Association, 219(3), 334–337.

Roberts, V. L. H. (2019). Trigeminal-mediated headshaking in horses: Prevalence, impact, diagnosis and management strategies. Veterinary Medicine: Research and Reports, 10, 1–8.