Fellsattel a jezdectví pohledem začátečníka

Tato úvaha bude od "nekoňáka koňákům" a bude občas vybočovat z pouhé recenze Fellsattel k hlubším souvislostem (tedy snad) a snad Vám přinese zase trochu jiný pohled na Váš vztah s Vašim čtyřnohým kamarádem a na Vaši týmovou práci, která může být mnohem jasnější a přirozenější, když se zbavíte té tlusté kůže, která vám braní "cítit" to podstatné.

Dnešní den mi změnil pohled na správnou komunikaci s koněm.

Potvrdilo se mi, že čím více používáme kožených pomůcek, železa, donucovacích a podpůrnych prostředků, tím méně vnímáme koně samotného, tím méně mu nasloucháme.

Jsme zvyklí koně navlíkat do všemožných "krunýřů" pro jeho lepší kontrolovatelnost, ale paradoxně ho svazujeme v možnostech jakkoliv se projevit.

Co takhle méně kontrolovat a více důvěřovat? Týmová práce je práce Vás obou. Jak k Vám kůň může promlouvat když je z donucení "shromážděn" tak, že sotva zvedne hlavu?

Nikdy nezapomeňte na to že kůň mluví řečí těla, tak mu "nesvazujte jazyk".

Na začátek bych asi měl popsat svůj vztah s koňmi protože, ač nemám "naježděno", tak se můj život již pár let (čti pět) kolem koní točí.

S manželkou jsem dostal do péče parchantka (čti nemanželského koně) a v určité životní etapě jsem se denně staral o 3 koně, které jsme měli u baráku.

Takže mě berte jako spíše pozorovatele než-li jezdce. Zvládnu na tom našem drobečkovi odsedět všechny jeho pyšné chody i třeba občas diriguju směr cesty a tak.

Podtrženo a sečteno jsem věčný žák mé věčné učitelky a sem tam si i zasloužíme pamlsek.

Vrátíme se do dnešního dne a prvního ježdění ve "skorosedle". Sedím na hřbetu a cítím páteř (jak nezvyklé) a výhody?

Cítím každý pohyb! Každý záměr, každou nerovnost, každý ohyb, dokonce konečně cítím kde PŘESNĚ mám sedět.

Moje "mezipůlky" se s kostrou koně spojili ve stylu avatar a já najednou věděl kde je mé "místo" za všech okolností.

Měl bych zmínit, že příjemný beránek tlumil otřesy a páteř koně mě nikterak neobtěžovala, naopak sem si občas připadal jako v křesle, zadek mě nebolel a měl jsem ho čistej.

V kroku se seznamuju s novým ježděním a dostanu učitelskou výtku za sed jako na gauči v obyvaku, přesně tak jsem se na příjemným beránku v kroku citil.

Mám se snažit uvolnit nohy, nedržet se křečovitě kolenama a stehnama, dobrá ani třmenama, které jsme dnes neměli a myslím, že ani potřeba nebudou.

Zapojit bederní páteř a spodky brišních svalů s rovnováhou (ta vás díky přesné lokaci páteře koně dokonale navádí jak na to).

Prostě úplně se uvolnit,..a hádejte kdo se nám taky uvolnil? Kůň.

Když jsem ho tlakem svých nohou nesvíral a neblokoval mu přirozený pohyb začal si semnou vykračovat jako když svobodně pobíhá ve stádě na louce a vypadal, že ho ani neotravuje se mnou kroužit po jízdárně.

Když se nedržíte nohama, tak musíte pánví dokonale kopírovat chody koně, což mělo za výsledek mimo jiné to, že kůň dokázal klusat sám od sebe mnohem pomaleji když jsem to potřeboval. Normálně by mi už zastavil, ale protože citliveji cítí že jdu v pohybu pořád s ním, nezastavuje.

Líp mi rozumí, jsme lepší tým.

Buduju rovnováhu, kopíruju, soustredím se, výsledek? Je to o tolik jednoduší, tolik jsem v pracovním klusu v kuse nikdy nenajezdil.

Ale jestě lepší je to, že jsem vždy cítil kdy sedím správně a kdy sedím špatně a hlavně proč - Fellsattel mi to hned vysvětlil a když jsem zůstal ve špatné poloze dlouho, cítil jsem jak se ztrátou rovnováhy kloužu směrem tráva - tvrdá zem.

Najednou bylo vše tak průzračné a paradoxně tak jednoduché.

Nic přes sílu, přes tlaky, páky ale nenásilně splynout a prostě BÝT a CÍTIT.

Jdeme na cval. Zprvu jsem se trochu nechával přemlouvat trenerkou jako vždy a nakonec jsem po její větě "Můžeš přitisknout stehna a pořádně se držet když to bude potřeba", našel odvahu a nacválali jsme.

Cválal jsem delší dobu a věřte že jsem svoje stehna vůbec nepotřeboval, jen jsem plul svým spodkem trupu do pohupujícího se rytmu a dle slov mé ženy jsem nikdy nevypadal ve cvalu tak dobře jako dnes. Prostě jsem cítil kdy jsem správně a hlavně jak je to správně a snažil se vyhovět pohybu koně.

Kůň se zřetelněji čte a a Vy když hodně vypadnete z rovnováhy a ztratíte pod sebou jeho páteř taky zřetelněji zavrávoráte. A když náhodou budete padat, aspoň se vám nohy nešprajcnou ve třmenech ne?

Krokuju a vstřebávám zážitek. Všechno moje jezdecké snažení doposavaď bylo chápáno omylně. Kolik toho může jedna hodina ve Fellsattel poodhalit a poukázat.

Jedno vím jistě, Fellsattel budeme pravidelně používat a střídat se sedlem normálním ikdyž do něj se mi teď nechce. Nejprve se chci sžít a naučit využívat potenciál tohoto beránkového zázraku a s odstupem času jsem zvědavý co potom řeknu na sedlo normální.

Sesedávam z koně, dopadám na nohy a pocit? Vůbec mě nebolí, většinou po hodině v sedle extrémně cítím vnitřky stehen ještě dva dny a teď mám svaly jen příjemně prokrvené a uvolněné.

Dnes jsem krásně mohl sledovat jak dobrý či nedobrý jezdec jsem.

Mé chyby nebyly ničím tlumeny a mohl jsem je vnímat a musím říct, že jsem konečně našel cestu. Náš koníček je asi taky rád, že jsme našli další prostředek k oboustrané příjemné komunikaci a že mě konečně došlo v čem tkví propojení koně s jezdcem.

Někdy méně znamená více, děkuji za Vaši pozornost a děkuji své milované ženě a mému parchantíkovi za trpělivost.

PS: Tímto popisem krásného odpoledne u koní se určitě nesnažím vám "sedlobezsedla" prodávat či nutit moje názory. Účel článku je informovat komunitu koňáků o této možnosti ježdění, popis nabraných zkušeností z pohledu lajka a možná také podnět k zamyšlení se o jezdectví a jeho starých stereotypech, které hodně dnešních učitelů a žáků jezdectví pořád ctí a vycházejí ze strachu a síly. Pokud si podobné "skorosedlo" koupíte z jineho obchodu,  budu neméně šťastný, že jste dali šanci "ježdění v míru a harmonii". Každopádně kvalita tohoto Fellsattel Engel produktu je luxusní, ať už materiál - beránek je opravdu hodně hustý a uvnitř padu je 3D výplň která se Vám přizpůsobuje, tak jeho celkové zpracovaní a proto nemůžu jinak než vřele doporučit.

11.3.2016 Tomáš Kohút

UPDATE: Článek byl psán v době, kdy se Fenix vracel zpět do formy po zranění a nebyl příliš nasvalený.

Zde máme fotografii po 4 měsících, Fellsattel jsme si všichni opravdu zamilovali. :)